Pěstování v laborce? Radši se chovejme lépe k planetě, říká farmářka

Co je principem hydroponické farmy?
Jde o pěstování plodin bez půdy. Je to způsob zemědělství vhodný pro urbanizované nebo neúrodné oblasti. Umožňuje lokální pěstování mnoha druhů plodin, třeba i nepůvodních pro danou lokalitu. Anebo umožňuje pěstovat rostliny sezonní, pro nás je to konkrétně hlavně rajče a okurka, mimo sezonu. Zároveň je hydroponie velmi efektivní z hlediska výnosu.

Jaké jsou její další výhody proti klasickému zemědělství?
Vyniká lokálností a malou náročností na vodu a hnojiva. Dá se pěstovat bez pesticidů, protože je farma prakticky laboratoří, a když se hodně snažíte, žádný škůdce se vám do ní nedostane. Velká výhoda je v kvalitě srovnatelné s bioprodukty.

Co všechno může prostor kontaminovat?
Jakmile se rostliny ničemu nebrání, protože na to nejsou zvyklé, a škůdce nebo choroba vnikne do systému, je to velký problém. Dá se tomu ale předejít. Stačí dodržovat hygienické zásady. My máme uzavřenou buňku, abychom oddělili rostliny od přípravného prostoru, ale riziko je tu samozřejmě vždycky.

Co v kostce potřebuje hydroponická farma?
V zásadě potřebuje přívod vody a elektřiny a odpad. Pak už je to otázka nastavení farmy, jejího cyklu světla, vody, hnojiv a regulace vzduchu a prostředí. Pěstovat lze různě, ale ve finále je rozhodující systém osvětlení, na což klademe silný důraz, a pak systém regulace prostředí a úpravy vody.

Co pěstujete na vaší farmě?
Mikrobylinky. Výhonky různých typů plodin jako ředkvičky, slunečnice, hrášek, rukola, hořčice, taky koriandr. Využívají se ve vyšší gastronomii do salátů nebo na food plating (obloha – pozn. red.). Nejde ale jen o ty „lepší“ restaurace, protože kdekoliv dnes dostanete jídlo a není ozdobené, začne vám to být divné, pokud nejde o vepřo-knedlo-zelo nebo řízek.

Jak velký máte výnos?
Protože se zaměřujeme na hodně specifický produkt, budu mluvit obecněji. Když bych to měla převést na výnos na poli, tak náš je o sedmdesát procent vyšší na jednotku plochy. Záleží však na tom, co pěstujete – jestli rajčata nebo saláty, bylinky nebo jahody. Jsou rostliny, které se na hydroponii hodí víc než jiné.

Za jak dlouho jedna várka bylinek vyroste?
Záleží na druhu, ale bývá to týden až dva, takže se nám na farmě hezky prostřídají.

Přemýšleli jste, že se pustíte do pěstování plodové zeleniny?
Ne, ani se do toho pouštět nechceme, protože plodová zelenina je složitá na pěstování i na prodej a skladování. Její cyklus je delší a vyplatí se jí pěstovat až od výměry několika hektarů. Na Moravě je pár skleníků, které to tak dělají. V Česku je tendence suplovat zahraniční dovoz českými rajčaty, ale s dnešními cenami energií bych se do toho rozhodně nepouštěla.

Rostliny v hydroponii rostou ze substrátu a váš má základ v konopí. Proč?
V hydroponii se hodně používá rockwool, což je minerální vata, ale mně se nezamlouvala, protože není přírodní. Jsou i alternativy typu rašelina, kokosové vlákno, ale konopí se pěstuje i v Čechách. Tak jsem si říkala, že to nebudu dovážet z Indie, když můžeme použít místní materiál.

Je přírodní substrát nákladnější než ostatní?
I náš obal, který je z recyklovaného papíru, je v dnešní době dražší než plast. Stejně jako konopný substrát stojí víc než anorganický. Je sice nákladnější, ale proč ne. Ona je to nakonec konkurenční výhoda, protože téměř nikdo nebalí potraviny do přírodních materiálů.

Ekologicky uvědomělá je i vaše cílová skupina?
Určitě. Tendence všech velkých i menších firem je směřovat k větší udržitelnosti. Je důležitá a lidi si pomalu začínají uvědomovat, že je znečištění skutečně globální problém. Myslím, že jsou zákazníci rádi, že naleznou na trhu takový produkt a i přesto, že to není nejlevnější, je v něm přidaná hodnota.

Farma se nachází ve sklepě holešovického kreativního centra Vnitroblock. Jak velká je?
Zhruba třicet metrů.

Plánujete se přestěhovat, zvětšit produkci, rozšířit sortiment?
Chceme, pomalu se rozhlížíme po novém prostoru, ale kdo ví, kdy se tak stane.

Proč jste si vybrali právě Vnitroblock?
O hydroponii v roce 2018 ještě moc lidí nevědělo a nám přišlo tohle prostředí jako dělané pro něco nového. Že tady lidi přesně pochopí, co děláme, a nebudou na nás koukat, jestli jsme se nezbláznili. Majitelům prostoru se nápad na hydroponickou farmu hrozně líbil a od té doby tu spolu dobře koexistujeme.

Jaká je energetická náročnost vaší farmy?
Celkem velká, což kompenzujeme tím, že máme velký výnos na metr čtvereční. Dost se nás růst cen dotkl, stejně jako jiných oborů. Musíme hledat cesty, jak být soběstační. Pokud farma najde způsob, jak získat energii třeba ze solárních panelů, stane se z ní téměř dokonalý systém.

A myslíte, že by byla možná instalace fotovoltaiky tady ve Vnitroblocku?
Ne, ve Vnitroblocku to není možné, ale při stavbě nové farmy na to budu myslet.

Kolik vody využijete?
Nemám to přesně spočítané, ale spotřebujeme 95 procent méně vody než při klasickém pěstování na poli. Je to dané tím, že vodu čerpáme do tanku, po zalití se vrací nazpět. Znamená to, že všechna voda odchází jen v rostlinách a ne odpadem.

Kde se zrodil nápad investovat čas a peníze právě do hydroponické farmy?
Já jsem vystudovala zemědělskou vysokou a po škole jsem si říkala, co dál, protože nejsem z rodiny zemědělců a nemám pole, kde bych mohla hospodařit. Napadla mě tedy hydroponie, která mě vždycky zajímala, jelikož jsem trávila hodně času v laboratoři. Samozřejmě jsem do toho vložila hodně peněz a metodou pokus-omyl jsem dala dohromady funkční farmu. Za mě dobrý. (smích)

Je HerbaFabrica soběstačná z hlediska financí?
Jsme v zisku, ano.

Kolik jste do toho vložila peněz vy?
Docela dost, kolem milionu. Ale dalo by se to udělat i za méně. Máme dražší technologie a chtělo to hodně pokusů.

Je hydroponie způsobem, jak bojovat se suchem? Je to životaschopná alternativa ke klasickému zemědělství?
Důležité je říct, že je to alternativa. Kolik farem by se muselo postavit, aby to mělo vliv na soběstačnost, muselo by se zastavět strašné množství plochy. Ale myslím, že je to způsob, jak může být domácnost soběstačná. Někteří lidé si ve městech začínají zkoušet pěstovat doma.

Plus si myslím, že lokální farmy mají budoucnost. V globálu bych spíš doufala, že se začnou lidé chovat hezky k planetě a že se změní konvenční zemědělství. Světu snad dojde, že půda je prostě důležitá a nenahraditelná.